22. výroční světový kongres Společnosti pro vědy a umění Společnost pro vědy a umění Univerzita Palackého v Olomouci

Úvodní stránka
Slovo děkana
Program SVU
Přehled ubytování
Oslovená pracoviště
Mars Moravicus

 

Stáhněte si přihlášku k účasti:
RTF, PDF

 

Exkurze

Helfštýn

(též něm. Helfenstein)

Starobylý a mohutný hrad Helfštýn, jehož počátky spadají snad do konce 13. století, dodnes vévodí údolí Moravské brány. Počátky hradu, položeného na strmém kopci nad řekou Bečvou, jsou nejisté a sporné, ale je známo, že od konce 14. století patřil pánům z Kravař, kteří také nechali zesílit jeho opevnění. Lacek z Kravař, moravský zemský správce (od r. 1411) a jeden z nejvýznamnějších zastánců reformního hnutí, byl také prvním z rodu, kdo na Helfštýně sídlil.

Páni z Kravař však prodali Helfštýn již před polovinou patnáctého století, a ten se nakonec po různých změnách stal r. 1474 majetkem pana Viléma z Pernštejna a tudíž součásti největšího majetkového šlechtického komplexu na Moravě. Za Viléma bylo vybudováno velké a opevněné hospodářské podhradí a hrad došel i dalším změnám.

Již po polovině 16. století mění Helfštýn, v souvislosti s finančními problémy Pernštejnů, opět majitele. Z těch několika, co se v následujících desetiletích střídají, jmenujme alespoň pány z Bruntálu, za nichž došel Helfštýn další přestavbou ke konečné podobě, z níž je však bohužel dnes zachovaná jen část.

Po neúspěšném stavovském povstání získal ve dvacátých letech pro sebe Helfštýn kardinál František z Ditrichsteina, samotný hrad byl však v následujících desetiletích několikrát vypleněn a na konci třicetileté války zůstal v zuboženém stavu.

V následujících staletích Helfštýn chátral, byť byl ještě krátkodobě využíván jako opěrný bod pro císařská vojska a posléze se stal součástí olomoucké pevnosti se stálou posádkou. V devatenáctém století již šlo o zříceninu, přitahující hlavně romantiky a posléze turisty. Po druhé světové válce byl hrad zařazen jako významná památka do kategorie státní hradů a začaly zajišťovací i restaurátorské práce. V roce 1952 byl Helfštýn vyhlášen národní kulturní památkou. Mezi dnešní nejznámější turistické aktivity patří kromě vystoupení historických šermířských skupin či různých divadelních souborů také pravidelný festival uměleckých kovářů Hefaiston.

http://www.helfstyn.cz/

Zpět

  

Rožnov

Valašské muzeum v přírodě bylo založeno v roce 1925 sourozenci Jaroňkovými a je tak nejstarším muzeem svého druhu ve střední Evropě.

Rožnovský skanzen má tři hlavní části:

Dřevěné městečko je nejstarší částí muzea. Jeho uspořádání přibližně napodobuje rožnovské náměstí v druhé polovině 19. století. Navštívit je možné měšťanský dům, radnici, hostinec i dřevěný kostelík Sv. Anny. Velké měšťanské domy a centrální stavby jsou obklopeny i dalšími menšími domy různého původu, v nichž dnes vystavují výsledky své zručnosti místní mistři a znalci tradičních řemesel. V muzeu se po celý rok konají různé turistické aktivity, inspirované folklórními svátky a tradicemi.

Mlýnská dolina je unikátní svou sbírkou technických budov – k vidění je vodní mlýn, XXX vlna, vodní pila a konečně vodou poháněná souprava kladiv pro kováře. Všechny budovy jsou plně funkční, o čemž se mohou turisté denně přesvědčit. Kromě vodou poháněných mechanismů jsou při práci k vidění i samotní kováři či mlynáři. Mlýnská dolina je unikátním symbolem a dokladem lidské nápaditosti, respektu k přírodě a přírodním silám a schopnosti získat pro sebe část síly a energie přírody.

Valašská dědina je nejrozsáhlejší a zároveň nejvíce se rozvíjející součástí muzea. Představuje neustále doplňovanou rekonstrukci lidského společenství na valašské vesnici. Jednotlivé domy, jejich komplexy a farmy se prolínají s políčky, zahradami či ovocnými stromy tak, jak to bylo po staletí přirozené. V současnosti je deset z těchto dřevěných domů otevřeno pro veřejnost a nabídku dále rozšiřuje Štůralův hostinec, v němž můžete ochutnat desítky tradičních jídel a nápojů.

http://www.vmp.cz/

Zpět

  

Hrad Bouzov

Hrad byl založen na počátku 14. století, jeho nejstarším známým vlastníkem byl Búz z Búzova v letech 1313-1339. Hrad poznal řadu majitelů, mezi než patří například moravský markrabě Jošt, jenž jej přenechal pánům z Kunštátu, kteří jej vlastnili téměř celé 15. století; roku 1696 jej však zakoupil Řád německých rytířů. Řád hrad držel až do moderní doby – v roce 1939 byl hrad zkonfiskován a předán do správy Gesellschaft zur Förderung und Pflege deutscher Kulturdenkmäler se sídlem v Berlíně; po druhé světové válce pak byl Bouzov opětovně zkonfiskován, tentokrát českým státem.

Bouzov je unikátní především díky tomu, že byl na přelomu 19. a 20. století plánovaně přestavěn (projekt Georg von Hauberissera na zadání arcivévody Evžena Habsburského) ve středoevropském duchu, kombinujícím především gotiku s renesancí, a hlavně s myšlenkou jeho zpřístupnění veřejnosti. Nádherné, citlivě upravené exteriéry pak doplňuje zachovalý mobiliář a množství významných uměleckých děl.

http://www.hrad-bouzov.cz/bouzov/CZ/index.htm

Zpět